Jeroboam - Ligno - niche parfém

LUXUS (a neb dvě recenze s rozestupem tří dnů...) ...pižmo. Živočišné. Delikátně přisprostlé ale hebké, něžné, a nesmlouvavé... Plné. Delikátně kouřové. Pižmo utopené ve změklých pryskyřicích. No, změklých, spíš v bezvládných, postrádajících gravitaci a hlavně vlastní vůli... ...nadýchaná hutnost, pružná oblaka, tichá intenzita... ...jenom hebký dech se zbykty chuti po winterfresh s bylinnou příchutí a pak už jen slast. (...prý, že co to je.? A já na to, že no, co na to říkáš.?, líbí se Ti to.? "No, je to zvláštní..." "...jako jak zvláštní.? Divný, vošklivý nebo jak.?!.." "Je to prostě jiný. Takový... ...živočišný?, já na to. Jo. Takhel voníš, prostě šu***í ale jemný, a cítím to tady. Tady všude, kolem Tebe...") ...někdy píšu do vzkazu, že posílám pusu. Takovou malou, bezvýznamnou... ...měkkou, vláčnou, vlhkou, horkou, dlouhou a hladovou. Takže vlastně lžu... ...a líbí se mi to ***** ...pačuli naložené v séru z ambry a mohérově hedvábných pryskyřic (s delikátními alkoholovými podtóny), kdy bezgravitační hustotu dodává kadidlo a paradoxně tíhu, hladkost a teplo je zásluhou pižma. Pižmo zde ale není původcem živočišného akcentu vůně, onu živočišnost dodává nějakým zvláštním způsobem právě výše zmíněné kadidlo... ...pružná a vláčně lahodná kouřovost ...sofistikovaná čerň ...horkost i chlad Balzámová jedle.? Nevím, jak by měla přesně vonět. Je ovšem fakt, že Ligno není těžká. A nebo lépe - přestože je velmi hutná, má v sobě bubliny hebké svěžesti, pastelově šedozelenkavé, a v oněch bublinách je uvězněno aroma tmavozelených jehličnanů s horským vzduchem změklým cestou do plic... (jako by se letitý inkoust vpil do dřevěné násadky, sic prací už rozšklebeného pera, no, pořád s přítomnou lehkostí zachycovaných příběhů a pravd plynoucích v oblacích...) Intimní monumentálnost.